Fakta o Albertu Einsteinovi pro ty, kteří se chtějí dozvědět více než jen základní informace o životě tohoto génia.
Byl největším géniem své doby, mužem, jehož přínosu vědě a matematice se v historii vyrovnala jen hrstka dalších.
Přesto je dnes Albert Einstein spojován především s jednou jednoduchou formulí: E = mc2. Mnozí ji označují za nejslavnější vzorec na světě a dokonce i lidé, kteří nemají ponětí o tom, co je to ekvivalence hmoty a energie, tento jediný vzorec znají.
Einstein se narodil v roce 1879 v německém Ulmu. Do Spojených států se přestěhoval v době, kdy nacistický režim vypsal odměnu 5 000 dolarů na jeho hlavu. Dokonce se objevil v německém časopise, kde byl uveden seznam nepřátel státu spolu s větou „Ještě nebyl oběšen“.
Jak však dokazuje těchto dalších 25 překvapivých faktů o Albertu Einsteinovi, tento muž toho uměl mnohem víc než jen matematický vzorec – který si ani nezaslouží úplné uznání. Od jeho nenávisti k ponožkám až po krádež jeho mozku – tato fakta o Albertu Einsteinovi odhalují mnohé, co o největším mysliteli historie nevíte:
1. Není zcela zodpovědný za E = mc2 – alespoň ne tak, jak si myslíte.
Nejdůležitější část rovnice – předpoklad ekvivalence mezi hmotou a energií – navrhla řada vědců včetně Friedricha Hasenöhrla, Henriho Poincarého a Olivera Heavisida roky, ba dokonce desetiletí předtím, než Einstein v roce 1905 svou teorii zveřejnil. Dokonce i samotná rovnice byla v mírně odlišné verzi publikována vícekrát před Einsteinem, který ji skutečně dokázal zjednodušit a uvést do podoby, která ji proslavila.
2. Z matematiky ve skutečnosti nikdy nepropadl.
To je populární „fakt“, který se často propaguje na internetu, snad ve snaze zlidštit Einsteinovu genialitu. Nicméně to prostě není pravda. Celkově byl Einstein průměrným studentem, ale matematika byla jednou z oblastí, kde nepřekvapivě vynikal.
3. Neuspěl však u přijímacích zkoušek na univerzitu.
V roce 1895 skládal šestnáctiletý Einstein přijímací zkoušky na švýcarskou federální polytechniku, školu zaměřenou na vědu, techniku, inženýrství a matematiku. Ačkoli měl výjimečné výsledky z fyziky a matematiky, jeho ostatní výsledky nebyly dostatečně dobré a u zkoušky jako celku neuspěl.
4. Pomáhal při vývoji jaderných zbraní – i když ne tak, jak si někteří myslí.
Jeho angažovanost v této věci je často mylně interpretována, někteří tvrdí, že pomáhal vytvořit atomovou bombu. Ve skutečnosti však napsal dopis prezidentu Rooseveltovi, v němž ho povzbuzoval, aby na takové zbrani začal pracovat, což vedlo k vytvoření projektu Manhattan, který byl nakonec za bombu zodpovědný. Ačkoli byl Einstein oddaný pacifista a později mluvčí proti jaderným zbraním, byl přesvědčen, že Amerika potřebuje atomovou bombu dříve než nacisté.
5. Byl skvělým hudebníkem.
Kdyby to s tou „genialitou“ nevyšlo, mohl se Einstein stát pracujícím houslistou. Jeho matka hrála na klavír, takže lásku k hudbě mu vštípila prostřednictvím hodin houslí už v pěti letech.
6. Mohl se stát prezidentem Izraele.
Když zemřel první izraelský prezident Chaim Weizmann, Einsteinovi byla tato funkce nabídnuta, ale on ji odmítl.
„Jsem hluboce dojat nabídkou našeho státu Izrael a zároveň zarmoucen a zahanben, že ji nemohu přijmout. Celý život jsem se zabýval věcnými záležitostmi, a proto mi chybí jak přirozené vlohy, tak zkušenosti pro správné jednání s lidmi a pro výkon úředních funkcí. Proto bych byl také nevhodným kandidátem pro tento vysoký úkol…“
7. Oženil se se svou sestřenicí.
Poté, co se Einstein rozvedl se svou první ženou Milevou Marićovou, oženil se se svou sestřenicí Elsou Lowenthalovou. Ve skutečnosti byl v pozdějších letech své první ženě docela špatným manželem. Měl aféry, které se nikdy nesnažil skrývat, celou rodinu bez diskuze přestěhoval do Berlína a choval se k ní spíše jako ke služce než jako k manželce.
8. Dokonce nechal svou první ženu souhlasit s písemným seznamem ponižujících povinností a podmínek, pokud s ním chtěla zůstat.
Úplný seznam, který dostala Mileva Marićová a který byl odhalen teprve nedávno, obsahuje body jako „nebudeš ode mne očekávat žádné důvěrnosti, ani mi nebudeš nic vyčítat“ a „vzdáš se všech osobních vztahů se mnou, pokud nebudou zcela nezbytné ze společenských důvodů“.
9. Peníze za Nobelovu cenu slíbil své ženě při rozvodu – ještě předtím, než cenu získal.
V roce 1919, když sepisoval rozvodové papíry se svou první ženou, jí slíbil peníze za Nobelovu cenu, kterou ještě nezískal (což někteří považují za tiché přiznání, že mu vlastně pomohla vytvořit některé z jeho nejslavnějších teorií). Jeho důvěra se samozřejmě ukázala jako oprávněná, když o pouhé dva roky později Nobelovu cenu dostal a peníze své ženě skutečně předal.
10. V roce 1921 získal Nobelovu cenu za fyziku – ale ne z důvodu, který si myslíte.
Jeho vítězství samo o sobě není nijak zvlášť překvapivé, překvapující je však skutečnost, že ji nedostal ani za obecnou, ani za speciální teorii relativity, ale za fotoelektrický jev.
11. Měl nemanželskou dceru.
Tato skutečnost nebyla až do 80. let 20. století všeobecně známá, ale podle korespondence mezi Einsteinem a Marićovou bylo zjištěno, že se jim v roce 1902 narodila dcera jménem Lieserl. V jednu chvíli o ní přestaly být v dopisech veškeré zmínky, takže její osud není znám.
12. Jeden z jeho dvou synů byl se schizofrenií poslán do blázince.
Ve dvaceti letech byla Eduardu Einsteinovi diagnostikována schizofrenie a byl umístěn do ústavu. Brzy se zhroutil a řekl otci, že ho nenávidí. Když Einstein odjel do Ameriky, bylo to naposledy, co viděl svého syna, který prožil zbývající roky života střídavě v péči matky a v různých azylových domech.
13. Rád se plavil.
Už od univerzity bylo Einsteinovým koníčkem plachtění. Ale jak sám přiznal, nikdy nebyl zvlášť dobrým námořníkem. Ve skutečnosti ani neuměl plavat.
14. Opravdu neměl rád ponožky a obvykle je nenosil.
Ve skutečnosti se v dopise Lowenthalovi chlubil, že se mu na Oxfordu podařilo vyváznout „bez ponožek“.
15. Narodil se se znepokojivě obrovskou hlavou.
Po Einsteinově narození se jeho matka obávala, že je deformovaný. Lékaři ji nakonec dokázali uklidnit a po několika týdnech Einsteinovo tělo dorostlo hlavu.
16. Jeho vývoj řeči v dětství byl značně opožděný.
Einstein začal mluvit až ve čtyřech letech. Dnes se Einsteinovým syndromem, termínem, který vymyslel ekonom Thomas Sowell, označují výjimečně bystří lidé, kteří však mají v ranném věku problémy s řečí.
17. Jeho mozek byl ve skutečnosti fyzicky jiný než náš.
Mnoho zvídavých badatelů zkoumalo Einsteinův mozek od jeho smrti a odhalilo mnoho zajímavých, i když nakonec sporných zjištění. Jedna studie však zjistila, že Einsteinův temenní lalok – oblast zodpovědná za matematické myšlení, vizuálně-prostorové poznávání a představy o pohybu – byl o 15 procent větší než u průměrného člověka.
18. Celková hmotnost jeho mozku však byla nižší než u průměrného člověka.
Když vědci krátce po jeho smrti zvážili jeho mozek, zjistili, že váží 1230 gramů, což je o poznání méně než 1400 gramový průměr.
19. Jeho mozek byl ukraden.
Po Einsteinově smrti si patolog, který prováděl jeho pitvu, bez dovolení vzal jeho mozek. Potřebné povolení nakonec získal od Einsteinova syna, ale když mozek odmítl vydat, byl z Princetonu propuštěn. Ponechal si ho více než 40 let, než ho v roce 1998 konečně vrátil.
20. Mozek nebyl jedinou částí jeho těla, která se po jeho smrti zachovala.
Tentýž lékař, který Einsteinovi odebral mozek, vzal také jeho oční bulvy a nakonec je předal Einsteinovu očnímu lékaři a příteli Henrymu Abramsovi, který je uložil do bezpečnostní schránky v New Yorku, kde jsou dodnes.
21. Kvůli Hitlerovi navždy opustil svou vlast.
V únoru 1933, pouhý měsíc poté, co se Hitler stal německým kancléřem, přijel Einstein do Spojených států a už se nikdy neohlédl zpět. S vědomím, že Německo již není pro Židy bezpečným místem, se do své rodné země již nikdy nevrátil.
22. Laboratoř navštěvoval jen zřídka.
Přestože vytvořil teorie, které smazaly hranice vědy, a sám je možná nejslavnějším vědcem všech dob, vypracovával věci v hlavě nebo na papíře u svého stolu a laboratoř téměř nikdy nenavštívil.
23. Své nejdůležitější teorie vypracoval při poměrně nudném denním zaměstnání.
Těsně po přelomu století potřeboval dvacetiletý Einstein stálý příjem a přijal práci patentového úředníka na švýcarském úřadě. Tam posuzoval patentové přihlášky, což byl úkol, který rychle zvládl, a měl tak dostatek času na formulování svých teorií, které změnily svět.
24. Téměř deset let nemohl získat práci v akademické sféře.
Důvodem, proč se mladý Einstein spokojil s prací patentového úředníka, bylo to, že ho žádná akademická instituce nechtěla zaměstnat. Jeho profesoři sice věděli, že je geniální, ale zároveň ho považovali za vzpurného a neukázněného, a proto ho odmítali doporučit na různé pozice.
25. Poměrně dlouhou dobu byl pod dohledem FBI.
Nedlouho poté, co se Einstein přestěhoval do USA, ho šéf FBI J. Edgar Hoover nechal agenty začít sledovat. Hoover se obával, že by levicový, pacifistický intelektuál Einstein mohl být nějakou hrozbou pro establishment nebo dokonce sovětským špionem, a proto nechal FBI více než dvě desetiletí odposlouchávat jeho telefonní hovory, prohledávat jeho poštu, a dokonce se občas prohrabávat v jeho odpadcích.