
Vědci doufají, že podobně jako Noemova archa uchová trezor mnoho druhů na Zemi v bezpečí v případě globální katastrofy. Představují si miliony kryogenně zmrazených vzorků DNA pohřbených hluboko pod povrchem Měsíce.
V Bibli Noe zachraňuje zvířata před velkou potopou tím, že na svou archu bere dvojice různých druhů. Vědci si nyní představují něco podobného – poslat 6,7 milionu vzorků semen, spermií, vajíček a DNA do trezoru na Měsíci. Tým vědců z Arizonské univerzity představil tento plán na konferenci Institute of Electrical and Electronics Engineers Aerospace Conference. Může to znít jako něco ze sci-fi – ale není to tak přitažené za vlasy.

„Země je přirozeně těkavé prostředí, vysvětlil Jekan Thanga, autor studie a strojní inženýr. Jakákoli věc – výbuch sopky, jaderná bomba nebo asteroid – by mohla vyvolat nějaký environmentální kolaps, který by mohl vyhladit pestrou škálu pozemského života, a to jak rostlinného, tak živočišného. Trezor na Měsíci by však mohl uchovávat kopie těchto forem života v bezpečí.
Thanga a jeho tým vysvětlili, jak by jejich plán fungoval, v článku nazvaném „Měsíční jámy a lávové trubky pro moderní archu“. Trezor by postavili pod povrchem Měsíce, kde by „měsíční jámy“ – bývalé lávové tunely hluboké 80-100 metrů – představovaly ideální úložné prostory.
Měsíční jámy by „poskytly hotový úkryt před povrchem Měsíce“, uvedl Thanga. To je důležité, protože na Měsíci může docházet k „velkým teplotním výkyvům“ spolu s dalšími hrozbami, jako jsou meteority. Krypty by byly přístupné z výtahových šachet, které by sahaly až na povrch.

Uvnitř trezoru by byly v extrémně chladných podmínkách uloženy miliony vzácných vzorků mnoha živočichů. Semena by musela být skladována při teplotě -292 °C. Kmenové buňky by vyžadovaly ještě nižší teplotu -320 °C. O trezory by se starali roboti a napájení by zajišťovaly solární panely o rozloze asi 190 čtverečních metrů.
„Můžeme je uchovat do doby, než pokročí technika, abychom pak mohli tyto druhy znovu vysadit,“ řekl Thanga. „Jinými slovy, uchovali bychom je pro den poté.“
To všechno zní skvěle – ale jak byste vůbec dostali na Měsíc 6,7 milionu vzorků semen, spermií, vajíček a DNA?
I na to mají vědci plán. Thanga uvedl, že podle jeho hrubých výpočtů by doprava byla „nákladově efektivní“ a trvala by asi 250 startů raket. Pro představu, výstavba Mezinárodní vesmírné stanice si vyžádala asi 40 startů raket. „Není to šíleně velký projekt,“ řekl Thanga. „To nás trochu překvapilo.“
Ať už je to velký projekt nebo ne, Thanga věří, že vybudování měsíční archy, jakou si představoval, by mělo být pro lidstvo prioritou. „Jako lidé jsme měli před 75 000 lety blízko k vyhynutí po výbuchu supervulkánu Toba,“ poznamenal. „Způsobil tisícileté období ochlazení a podle některých se toto období shoduje s odhadovaným poklesem lidské rozmanitosti.“ Protože lidé zanechávají na planetě Zemi tak velkou stopu, zdůraznil, jakýkoli kolaps civilizace by mohl „mít negativní kaskádový efekt na zbytek planety“.
Dnes se Thanga obává, že planeta Země možná směřuje ke katastrofě. Vidí znepokojivou paralelu s jinými katastrofickými událostmi v historii Země „v důsledku lidské činnosti a dalších faktorů, kterým plně nerozumíme“. Thanga poznamenal, že v posledních několika desetiletích došlo k rychlým ztrátám mnoha druhů.
Na zemi již ve skutečnosti existuje „genová banka“. Hluboko za polárním kruhem se nachází Svalbard Global Seed Vault na norském ostrově Špicberky. Je v ní uloženo přibližně 992 000 unikátních vzorků, z nichž každý obsahuje v průměru 500 semen rostlin. V případě globální katastrofy by to však nemuselo stačit.

Globální trezor semen na Špicberkách totiž není odolný vůči pozemským nebezpečím, jako je oteplování a stoupající hladina moře. V roce 2017 byl trezor skutečně zaplaven poté, co roztál permafrost. Navíc se Longyearbyen, hlavní město Špicberků, otepluje rychleji než kterékoli jiné město na Zemi.
Důvody, proč chce Thanga a jeho tým vybudovat měsíční klenbu, jsou děsivé – společenský kolaps, ekologická katastrofa a potenciální zničení planety Země, jak ji známe. Jak řekl Álvaro Díaz-Flores Caminero, student, který pro projekt vede tepelnou analýzu: „Na projektech, jako je tento, mě udivuje, že ve mně vzbuzují pocit, že se blížíme k tomu, abychom se stali vesmírnou civilizací, a míříme k nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy lidstvo bude mít základny na Měsíci a Marsu.“