
V roce 1961 se Ham zapsal do historie jako první šimpanz, který přežil let do vesmíru. Ačkoli se na Zemi vrátil jako celebrita, jeho výcvik byl kontroverzní.
Šimpanz Ham se zapsal do historie jako první šimpanz ve vesmíru 31. ledna 1961. Projekt Mercury, první program NASA pro lety lidí do vesmíru, doufal, že vyšle člověka na oběžnou dráhu Země a bezpečně ho vrátí zpět. S Hamovou pomocí se to podařilo o tři měsíce později.
Vesmírné závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se rozhořely již koncem 50. let. Sověti již vyslali na oběžnou dráhu psy, čímž dokázali, že savci mohou ve vesmíru přežít.
NASA však chtěla ukázat, že lidé mohou plnit úkoly v beztíži, a tak se zrodil projekt astrochimp.
Ačkoli Hamův let do vesmíru trval pouze 16 a půl minuty, údaje, které poskytl inženýrům NASA, se ukázaly jako neocenitelné pro budoucnost vesmírných letů. A šimpanz Ham se díky němu stal jednou z nejslavnějších opic, které kdy žily.
„Číslo 65“ je odchyceno a vycvičeno NASA
Šimpanz Ham se narodil v červenci 1957 ve francouzském Kamerunu. Byly mu dva roky, když ho ve volné přírodě chytili lovci zvířat a prodali ho na farmu Rare Bird Farm v Miami na Floridě.
Americké letectvo ho spolu s dalšími 39 kandidáty zakoupilo pro přípravu na misi na letecké základně Holloman v Alamogordu, Nové Mexiko. Vědci NASA podrobili každého šimpanze řadě testů a nakonec vybrali Hama pro jeho mentální bystrost.

Na veřejnosti mu NASA říkala prostě „číslo 65“, protože se obávala, že by se tisk mohl chytit roztomilého jména, kdyby mise neproběhla podle plánu. Jméno Ham, podle Hollomanova leteckého zdravotnického střediska, kde byl umístěn, dostal až po svém bezpečném návratu na Zemi.
„Byl úžasný,“ řekl jeho opatrovatel Edward Dittmer. „Vedl si skvěle a byl to pozoruhodně snadno ovladatelný šimpanz. Držel jsem ho a byl jako malé dítě.“
Pomocí kontroverzního procesu zvaného podmínečné vyhýbavosti NASA cvičila Hama, aby pod tlakem plnil jednoduché úkoly a zjistila, zda je bezpečné, aby astronaut řídil kosmickou loď.
Pokud se mu nepodařilo stisknout páčku do pěti sekund po spatření blikajícího modrého světla, dostal elektrický šok do chodidel. V dalším testu měl vybrat, který tvar ze série tří neodpovídá ostatním. Jakmile by se dostal na oběžnou dráhu, musel by udělat totéž.
První šimpanz ve vesmíru
31. ledna 1961 byl šimpanz Ham vybaven senzory monitorujícími jeho životní funkce a připoután do křesla zvaného „biopack“, z něhož plnil úkoly monitorované počítači na zemi.
Když Mercury-Redstone 2 odstartoval k suborbitálnímu letu, dosáhl rychlosti 5857 mil za hodinu a výšky 157 mil nad Zemí. To bylo o více než 1 400 mil za hodinu rychleji a o 42 mil výše, než NASA plánovala, a to kvůli ztrátě tlaku vzduchu v kapsli způsobené prasklinou.

Hamův skafandr ho naštěstí ochránil a vědci potvrdili, že savec může ve vesmíru fungovat. Hamův výkon byl jen o zlomek sekundy pomalejší než na Zemi. Za 16 minut a 39 sekund let skončil. V beztížném stavu strávil šest a půl minuty.
Trhlina však způsobila další problémy a Ham přistál 132 mil od místa kde měl přistát podle plánu, v Atlantickém oceánu. Loď USS Donner, která byla vyslána, aby ho vyzvedla, potřebovala hodiny na to, aby se přesměrovala na nové místo přistání. Mezitím se trhlinou dostala dovnitř voda a než loď dorazila, dosáhla voda nebezpečné úrovně. Naštěstí to ale stihnuli včas, aby Hama zachránili.
Ačkoli se Ham na fotografiích zachycujících jeho záchranu zdál usměvavý, podle primatoložky Jane Goodallové to byl projev strachu. „Nikdy jsem neviděla takovou hrůzu v šimpanzí tváři,“ řekla deníku The Guardian. Ham dokonce důrazně odmítl usednout zpět do křesla, aby se v něm po misi vyfotografoval.
Šimpanz Ham je pohřben v Novém Mexiku
Po přistání se Ham stal popkulturní celebritou, objevil se na obálce časopisu LIFE a dokonce si zahrál ve filmu s Evelem Knievelem. Jeho zkušební let poskytl NASA údaje potřebné k tomu, aby se Alan Shepherd Jr. 5. května 1961 úspěšně stal prvním americkým astronautem ve vesmíru.
V roce 1963 byl Ham převezen do Národní zoologické zahrady ve Washingtonu a 17 let strávil v osamění. Poté strávil tři roky v zoo v Severní Karolíně ve společnosti dalších šimpanzů, než 19. ledna 1983 zemřel ve věku 25 let, což bylo na šimpanze velmi málo. Smithsonian Institut doufal, že jeho tělo vystaví, ale pobouření veřejnosti je donutilo si to rozmyslet.

„Mluvíme o smrti bez důstojnosti,“ napsal deník The Washington Post. „Mluvíme o strašném precedentu – to stačí k tomu, aby byl každý vesmírný veterán nervózní z toho, jak s ním bude posmrtně zacházeno.“
Po pitvě byla Hamova kostra vyjmuta a dnes je uložena v Národním muzeu zdraví a medicíny v Marylandu. Zbytek jeho ostatků byl pohřben v Mezinárodní vesmírné síni slávy v Alamogordu v Novém Mexiku – tam, kde to všechno začalo.
„Alan Shepard byl hrdina, o tom není pochyb,“ řekl Ralph Morse, který Hama fotografoval pro časopis LIFE. „Ale kdykoli lidé nazývají Sheparda prvním Američanem ve vesmíru, rád jim připomenu šimpanze, který ho předběhl.“