Když astronauti Apolla 13 Jim Lovell a John Swigert slavně řekli: „Houstone, máme problém,“ problémy mise teprve začínaly.
Všichni jsme slyšeli větu „Houstone, máme problém“, která pochází z nešťastné mise Apolla 13 na Měsíc. Většina z nás však neví, že se ve skutečnosti jedná o chybný citát.
Výraz byl zpopularizován, když ho pronesl Kevin Bacon v klasickém dobrodružném dramatu z roku 1995, které bylo natočeno na motivy této mise, ale pravdou je, že astronaut John „Jack“ Swigert, kterého Bacon ztvárnil, ho nikdy neřekl – a neřekl ho ani Tom Hanks, který hrál astronauta Jima Lovella, když ho opakoval.
Swigert ve skutečnosti řekl: „Dobře, Houstone. Myslím, že jsme tu měli problém,“ a Lovell to zopakoval: „Měli jsme tu problém. Měli jsme podpětí na hlavní sběrnici B.“
Zatímco filmový scénář nebyl tak daleko od pravdy, nejméně čtvrt století jsme jeden z nejhistoričtějších a nejděsivějších okamžiků v dějinách kosmonautiky citovali špatně. Skutečný příběh těchto přenosů je příběhem pozoruhodného klidu a vynalézavého řešení problémů ze strany čtyř astronautů a řídicího střediska NASA.
Třetí den týdenní mise na Měsíc, vzdálený asi 330 000 kilometrů od Země, došlo ke katastrofě.
„Houstone, měli jsme tady problém.“
Mise Apollo 13 měla být třetím přistáním na Měsíci v americké historii, ale selhala, když explodovala jedna z kyslíkových nádrží na palubě kosmické lodi nazvané Odyssey. Ta odstartovala pouhé dva dny předtím, 11. dubna 1970.
Naštěstí piloti, velitel James A. Lovell mladší, pilot velitelského modulu John L. Swigert mladší a pilot lunárního modulu Fred W. Haise mladší, byli hodně zkušení. Lovell již letěl na několika misích Gemini, Swigert byl veteránem letectva a Haise byl profesionálním stíhacím pilotem.
Jak by však potvrdil každý astronaut, žádný výcvik nemohl zabránit tomu, co se stalo poté.
Pouhých devět minut poté, co astronauti předali Zemi zprávu na dobrou noc, vybuchla jedna z jejich kyslíkových nádrží a zničila i druhou.
„Dobře, Houstone. Myslím, že jsme tu měli problém,“ sdělil Swigert klidně řídicímu středisku NASA.
„Měli jsme tu problém,“ zopakoval Lovell. „Došlo k podpětí hlavní sběrnice B.“
Posádce bylo řečeno, aby vyčkala, až inženýři NASA v řídicím středisku identifikují problém. Seymour „Sy“ Liebergot byl letový dispečer, který měl na starosti elektrické, ekologické a komunikační systémy Apolla 13.
Ačkoli byl Liebergot zkušený inženýr se spoustou know-how, posádka již vyloučila pravděpodobnost, že by šlo o chybu přístrojů. Lovell, Swigert a Haise nejenže slyšeli problém – který podle Lovella později zněl jako hrom -, ale na vlastní oči viděli výbuch.
Mise byla 56 hodin v blízkosti měsíce, když se objevily varovné signály pro vodíkovou nádrž modulu Odyssey – modulu, v němž posádka bydlela. Swigert se domníval, že je prostě třeba ji znovu zklidnit zahřátím a rozfoukáním plynu v nádrži, což je běžný postup známý jako „kryomíchání“.
Jakmile to však udělal, kosmická loď se otřásla. Posádka i řídicí středisko mise viděly, že údaje o množství a tlaku kyslíku v nádržích klesly na nulu. Protože kyslík zásoboval i palivové články Odyssey, klesl i výkon.
O třináct minut později se Lovell podíval z okna a všiml si, že z kosmické lodi něco uniká.
„Něco vypouštíme do… do vesmíru,“ řekl Lovell.
„Rozumím, slyšíme, že vypouštíte vzduch,“ řekl Houston.
Lovell věděl, že je to „nějaký plyn“, ale až později si uvědomil, že to jsou jejich zásoby kyslíku, které rychle unikají z lodi. Odtud se bohužel věci jen komplikovaly.
Co se stalo v Apollu 13?
Když byla jejich loď ochromena výbuchem kyslíkových nádrží, měla posádka jedinou možnost vrátit se na Zemi: nepoškozený lunární modul Aquarius. Přistávací modul neměl být použit, dokud Apollo 13 nebude připraveno k přistání na Měsíci, a nebyl vybaven pro cestu zpět na Zemi, ale posádka neměla jinou možnost.
Protože Aquarius byl navržen jako plavidlo pro Měsíc, neměl dostatečně odolný tepelný štít, aby přežil průlet zemskou atmosférou. Přesto jej Haise a Lovell připravili ke startu a Swigert zůstal na palubě Odyssey, aby vypnul její pohon.
Posádka pomocí lunárního modulu navedla Odysseu na dráhu, která je vedla kolem Měsíce, a zamířila domů. Gravitace je měla nasměrovat zpět na Zemi, aby mohli vypnout loď a vytvořit si zásobu energie.
Tři muži také museli najít způsob, jak na Aquariusu nashromáždit dostatek energie, aby jim vydržela až do přistání na Zemi, takže vypnuli všechny nepodstatné systémy. Bohužel vypnutí nedůležitých systémů znamenalo, že na palubě nebude žádné teplo.
Teploty klesly téměř k bodu mrazu a některé potraviny se staly nepoživatelnými. Aquarius nebyl navržen na tak dlouhou dobu provozu, jakou by potřeboval k dosažení Země, takže by potřeboval vodu k chlazení svého hardwaru a zabránění jeho přehřátí. Voda, která by byla nezbytná pro vlastní přežití posádky, musela být na příděl.
K tomu všemu byl Aquarius navržen pro dva lidi. Cesta domů by byla stísněná a strastiplná.
Ředitel letu Gene Kranz pověřil několik dispečerů, aby pomáhali posádce hospodařit s příděly, zatímco další dispečeři se soustředili na to, aby se posádka soustředila na každodenní úkoly. U Haise se objevila infekce ledvin a všichni tři muži zhubli.
Nakonec se však díky rychlému myšlení, týmové práci a přípravě posádky – stejně jako díky práci řídicího střediska na zemi – podařilo dostat všechny tři muže zpět na Zemi.
Dne 17. dubna 1970 posádka uvedla Odysseu do chodu, když vstoupila do zemské atmosféry a dopadla poblíž Samoy v Pacifiku.
Jak byla mise zobrazena v hollywoodském filmu Apollo 13
Věta, kterou ve filmu proslavili Tom Hanks a Kevin Bacon: „Houstone, máme problém“, není zcela správná a tvůrci filmu si zřejmě byli této nesrovnalosti plně vědomi.
Podle NASA scénáristé původní větu: „Dobře, Houstone. Myslím, že jsme tu měli problém,“ jednoduše uhladili kvůli dramatickému efektu.
Co se týče zbytku filmu, je v něm stejná míra faktických i dramatických událostí. Například ředitel letu Gene Kranz, kterého hrál Ed Harris, nikdy neprohlásil: „Neúspěch nepřipadá v úvahu.“ Jeho prohlášení bylo mnohem výmluvnější: „Nikdy jsem neztratil Američana ve vesmíru, určitě ho neztratím ani teď. Tato posádka se vrací domů. Musíte tomu věřit. Váš tým tomu musí věřit. A my to musíme uskutečnit.“
Když se Kranze zeptali, zda dává přednost tomu, jak Ed Harris přednáší své repliky, Kranz jednoduše odpověděl: „Ne. Jsem spokojený s tím, co jsem řekl.“
I když jsme vděční za vysokorozpočtovou zábavu, kterou Hollywood dělá ze skutečných hrdinských činů, je pozoruhodné, že skuteční lidé stojící za Apollem 13 byli stejně neuvěřitelní jako postavy, které je ztvárnily.