Odlesňování a často se provádí ve prospěch člověka. Dopad odlesňování však může být pro životní prostředí zničující. Od roku 1990 ubylo na celém světě odhadem 178 milionů hektarů lesů. Jeden hektar přitom představuje přibližně 100 000 metrů čtverečních, což odpovídá rozloze Libye.
V letech 2015-2020 se odhaduje, že bylo každoročně na celém světě odlesněno 10 milionů hektarů. Vědci zabývající se životním prostředím varují, že je nutné lesy obnovit, jinak bude dopad na životní prostředí ničivý a povede k dlouhodobým důsledkům pro klima.
Definice odlesňování
Odlesňování je ztenčování nebo odstraňování zalesněných ploch. Historicky byly lesy ničeny z různých důvodů, například za účelem vytvoření zemědělské půdy, pastvin pro hospodářská zvířata nebo rozšiřování městských oblastí. Za ničení lesů je zodpovědná také těžba dřeva a další průmyslová odvětví. Po skončení doby ledové, před více než 10 000 lety, začaly ledovce na některých místech ustupovat a na jiných tát a moderní lesy zakořenily a poté vzkvétaly. Podle enviromentálních historiků to byl také počátek toho, že lidé začali lesy měnit nebo dokonce ničit podle svých potřeb.
Na celém světě za posledních 300 let ubylo 35 % lesů. Z těch, které přežily, je 82 procent ohroženo lidskou činností. Více než polovina světových lesů se nyní nachází pouze v pěti zemích – Brazílii, Kanadě, Číně, Rusku a USA. Problematické je, že většina živočišných druhů nazývá lesy svým domovem. Podle zprávy The State of the World’s Forests 2020 žije v lesích 80 % druhů obojživelníků, 75 % druhů ptáků a 68 % druhů savců. Tropické deštné pralesy jsou v současné době cílem odlesňování a vědci zabývající se ochranou životního prostředí varují, že pokud bude tato životně důležitá oblast zničena, utrpí tím celá planeta.
Odstraňování deštných pralesů
Motorové pily a buldozery rychle kácejí brazilské deštné pralesy. V současné době přišla jižní část brazilské Amazonie o 30 % svých lesů, a pokud se ničení nezastaví, přijde tato oblast do roku 2050 o 56 % svých lesů. Vědci tvrdí, že ztráta Amazonie bude mít globální dopad z několika důvodů. Fotosyntéza, proces, při kterém stromy odebírají ze vzduchu oxid uhličitý, pomáhá snižovat (nikoli však eliminovat) množství skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu. Stromy zajišťují dlouhodobé ukládání uhlíku a méně stromů znamená menší únik uhlíku z atmosféry.
Odlesňování v Amazonii bude mít také vliv na srážky. Odlesňování snižuje množství vláhy, která se může ze stromů dostat do atmosféry prostřednictvím procesu zvaného evapotranspirace. V některých oblastech by snížení vlhkosti mohlo skutečně vést k silnějším dešťům a většímu množství srážek, než je potřeba. V jiných oblastech by mohlo dojít k opačnému jevu a snížení srážek o 40 %.
Likvidace zalesněných oblastí, jako je Amazonie, znamená, že zvířata, která kdysi žila mezi stromy, nebudou mít kde žít. Některé druhy by se mohly přizpůsobit a žít v takzvaných „fragmentech lesa“ v blízkosti městských oblastí. Tyto druhy by však s sebou mohly přinést své infekční choroby a umožnit přenos ze zvířete na člověka. Je to další důvod, proč se světoví lídři snaží upřednostnit iniciativy zaměřené na budování lesů.
Posílení lesů
Lidé káceli stromy po tisíce let a obnova lesů nebude otázkou několika desetiletí. V posledním desetiletí povzbuzují globální iniciativy země, aby se zavázaly k obnově ztracených lesů. V roce 2011 vyhlásila německá vláda Bonnskou výzvu a vyzvala další země, aby se zavázaly obnovit zničené hektary ve své zemi do roku 2030. Celkově je cílem obnovit 350 milionů hektarů na celém světě. Zapojilo se 61 zemí včetně USA. USA v současné době obnovují více než 16 milionů hektarů.
Jakkoli se tato čísla zdají být povzbudivá, zprávy z jiných globálních iniciativ tak optimistické nejsou. Strategický plán OSN pro lesy na období 2017-2030 chce zvýšit celosvětovou rozlohu lesů o 3 %. To by odpovídalo přidání lesních ploch o rozloze dvakrát větší než Francie. Plán se zatím nedaří plnit. Zatímco některé regiony, jako je Evropa, Asie a Oceánie, drží krok, v Jižní Americe nadále každoročně ubývá více hektarů, než se jich obnovuje.
V reakci na to uspořádala Organizace spojených národů (OSN) v roce 2021 kulatý stůl, aby projednala další postup. Amina Mohammedová , zástupkyně generálního tajemníka OSN, označila situaci za naléhavou a poté uvedla na pravou míru, co odlesňování pro svět znamená:
„…každý rok je zničeno 10 milionů hektarů lesů, což je plocha větší než Spojené království,“ uvedla. „Kdyby byl úbytek tropických lesů zemí, byl by třetím největším emitentem oxidu uhličitého na světě.“
Zdroje: DiscoverMagazine, BusinessInsider, Wikimedia Commons