Příběh Ronalda Speirse, život drsného výsadkáře z filmu Bratrstvo Neohrožených

Poručík Ronald Speirs si během druhé světové války v Evropě v dnes již legendární rotě Easy Company vysloužil pověst odvážného a brutálního vojáka.

Během jedné obzvlášť intenzivní bitvy druhé světové války v Belgii se americká rota ocitla za německými liniemi bez vysílačky. Poručík Ronald Speirs se rozhodl k rozhodné akci – a proběhl přímo středem Němci obsazené vesnice.“Němci byli tak šokováni, když viděli amerického vojáka běžet skrz jejich linie že zapomněli střílet!“ řekl jeden z příslušníků Speirsovy roty. A poté, co předal důležité zprávy rotě na druhé straně vesnice, se Speirs otočil a proběhl stejnou nepřátelskou linií zpět.

Speirs pro misi nasadil život a stal se tak legendou. Navíc to zdaleka nebylo poprvé, co Ronald Speirs riskoval vše pro své muže a svou zemi.Kdo však byl Ronald Speirs, americký válečný hrdina, který se později objevil ve filmu Bratrstvo neohrožených (Band of Brothers)?

Kdo byl Ronald Speirs?

Ronald Speirs se narodil 20. dubna 1920 ve skotském Edinburghu, ačkoli se proslavil v americké armádě. Jako nejmladší z pěti dětí měl Speirs na Skotsko jen málo vzpomínek. Jeho rodina se v roce 1924 přestěhovala do Bostonu.

Ještě před druhou světovou válkou začal Speirs absolvovat výcvik u armádních důstojníků. Dva důstojníci navštívili jeho bostonskou střední školu, aby vedli výcvik.Když vypukla válka, Ronald Speirs se přihlásil jako dobrovolník. Pracoval jako účetní, ale svou kariéru odložil a vydal se na základní výcvik do Mississippi. Během základního výcviku požádala armáda Speirse, aby se připojil k nové jednotce: k výsadkové pěchotě.

Bylo to jedno z nejnebezpečnějších míst v armádě. Zároveň mu to však přineslo 100 dolarů měsíčně navíc, a tak se Speirs přihlásil.Výcvik výsadkářů začínal přímočarými úkoly. Speirs a jeho pluk běželi tři míle na horu Currahee v Georgii a pak zpět dolů. Začali skákat z maket letadel a nízkých věží, dokud se pluk nepřesunul do Fort Benningu a nezačal skákat z letadel C-47. Dále trénovali noční seskoky.

V roce 1943 byl pluk připraven k boji. A Speirs zastával roli velitele čety v rotě E 506. výsadkového pěšího pluku.

Jak začala legenda Ronalda Speirse v den D

Ronald Speirs vstoupil do aktivní služby v americké armádě v červnu 1944. O dva dny později nastoupil na palubu letounu C-47, aby překročil kanál La Manche a přistál v Normandii.Invaze v den D vyslala 156 000 spojeneckých vojáků do nacisty okupované Francie. Speirs byl jedním z nich.

Jako velitel čety měl Speirs na starosti asi 15 výsadkářů. A kvůli nízké oblačnosti výsadkáři přistáli asi čtyři kilometry od cílové zóny. Speirs vedl své muže směrem k panství Brecourt. Než však dosáhli svého cíle, narazila Speirsova rota na skupinu německých vojáků.S rozkazem nebrat zajatce Speirs muže zastřelil. Za tuto kontroverzní akci si Speirs vysloužil pochvalu od domácího tisku.

Na panství Brecourt vedl Speirs útok proti dělostřelecké baterii. Němečtí vojáci hodili na prchající Američany granát. Speirs granát strčil pod bláto a přitlačil ho botou. Poručíkovo rychlé uvažování zachránilo životy – a Speirs vyvázl jen s drobným poškozením boty.

Speirsův slavný běh německými liniemi

V den D prokázal Ronald Speirs odvahu hraničící se sebevraždou. A pokračoval v tom i během svého pobytu v Evropě.Speirs a jeho muži prošli Francií, Holandskem a Belgií a získali zpět území obsazená Hitlerem. A pak v belgické vesnici Foy nasadil Speirs svůj život.

Americké jednotky obkličovaly město držené německými vojáky, ale rota na vzdálené straně města neměla vysílačku. Nebezpečná situace mohla skončit katastrofou. Pak ale Speirs přesprintoval přímo středem vesnice a němečtí vojáci na něj celou dobu zírali.

Speirs zázrakem dorazil k rotě I, kde vydal rozkazy, a pak podruhé proběhl vesnicí zpět.“Prostě běžel dál přímo přes německou linii, vyšel na druhou stranu, poradil se s velitelem roty I a běžel zpátky,“ řekl Carwood Lipton v rozhovoru z roku 1991. „Sakra, to bylo působivé.“

Hrdinský čin vynesl Speirsovi povýšení. Stal se velitelem roty E, která byla později zvěčněna v knize historika Stephena Ambrose Band of Brothers.

Brutalita, které čelilo skutečné „Bratrstvo neohrožených“ na západní frontě

Ne všechny příběhy o Ronaldu Speirsovi však byly pozitivní. Důstojníka provázely také kontroverze. Zabíjení válečných zajatců během invaze v den D porušovalo Ženevskou konvenci. Navzdory tomu článek v Boston Globe Speirse chválil a uvedl, že byl „vyznamenán Bronzovou hvězdou za to, že po seskoku padákem v Normandii v Den D sám zabil 13 nacistů“.

Speirs také údajně během invaze zastřelil seržanta čety. Podle očitých svědků dostal opilý seržant rozkaz ustoupit a uvolnit místo dělostřelecké palbě, ten ale trval na tom, že půjde do boje. Speirs seržanta zprostil služby, ale když se muž rozčílil a namířil na Speirse pušku, poručík ho zastřelil.

„Četa to viděla bez mrknutí oka,“ řekl později Speirs na svou obhajobu. „Speirs ho zastřelil,“ napsal později major roty E Dick Winters. „A tím pravděpodobně zachránil životy zbytku družstva.“

Když o mnoho let později napsal historik Stephen Ambrose knihu Band of Brothers o rotě E, ukázalo se, že ověřit fakta v mnoha Speirsových příbězích je téměř nemožné. Jeden z příběhů tvrdil, že Speirs rozdával německým zajatcům cigarety, než je zastřelil. Jiný tvrdil, že Speirs zastřelil seržanta jen proto, že byl opilý.

Historici se obrátili na Speirse v obavách, že by zveřejnění mohlo vést k žalobě. Speirs neměl s příběhy žádný problém a prohlásil: „Je mi 81 let, co mi teď můžou udělat?“. Ronald Speirs nakonec zemřel o pět let později, 11. dubna 2007, ve věku 86 let. Zanechal po sobě komplikované dědictví jako jedna z nejznámějších postav skutečné „Band of Brothers“.

 

 

Zdroje: Allthatsinteresting