V roce 1964 se FBI pokusila vydírat Martina Luthera Kinga mladšího, aby ukončil svou kampaň za občanská práva, dopisem, v němž mu vyhrožovala odhalením důkazů o jeho mimomanželských vztazích – a zřejmě ho dokonce nabádala k sebevraždě.
Psal se rok 1964. Martin Luther King Jr. se již proslavil jako vůdce hnutí za občanská práva. Na jaře King a Southern Christian Leadership Conference (SCLC) zahájili masivní kampaň za ukončení rasové diskriminace v St. Augustine na Floridě – navzdory protidemonstracím KKK. Kingovo neúnavné úsilí vedlo k přijetí zákona o občanských právech z roku 1964.
Někdy na podzim téhož roku však dorazil na práh jeho manželky Coretty Scottové Kingové anonymní balíček. Balíček obsahoval znepokojivý dopis napsaný na psacím stroji, který naznačoval, že existuje audiokazeta, která údajně zachycuje nemanželský sexuální život vůdce za občanská práva, včetně afér se 40 ženami a důkazu, že se jednou smál, když sledoval, jak pastor znásilňuje ženu.
Ačkoli se o Kingových aférách a nepřístojnostech spojených s jeho slávou nezávazně psalo již dříve, tento konkrétní balíček šel daleko za hranice toho, co by obyčejní lidé očekávali. Základní poselství bylo jasné: přestaňte vést toto hnutí za občanská práva, jinak jste skončil. King – spolu se svými nejbližšími přáteli a spolupracovníky – okamžitě pojal podezření, že odesílatel je z Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Ačkoli to dnes může být šokující, měl naprostou pravdu.
O čtyři roky později, v dubnu 1968, byl King tragicky zavražděn osamělým střelcem Jamesem Earlem Rayem. Ale vzhledem k tomu, jak byl King před svou tragickou smrtí pronásledován FBI, mnoho jeho dětí uvedlo, že je pro ně těžké uvěřit, že tento střelec jednal skutečně sám. Vyděračské nahrávky FBI, na které se dopis odkazuje, zatím zůstávají zapečetěné a utajené až do roku 2027. Zápisky jsou však k dispozici již dnes.
Martin Luther King Jr. a FBI
Nemorální zpravodajské strategie bývají utajovány a odtajňovány až po desítkách let, kdy už osoby odpovědné za bezpráví zemřely. V tomto případě tomu není jinak. Podle serveru Insider se „sebevražedný dopis“ – jak se mu začalo říkat – poprvé objevil v roce 1975. Je plný osobních urážek, sotva zastřených výhrůžek a podivně moralistických pouček a vykresluje temný obraz svého odesílatele – který podle všeho Kinga nabádá k sebevraždě.
Po letech potvrdil senátní Churchův výbor pro zpravodajské služby, že dopis skutečně poslala FBI – jak King předpokládal. Ale proč? Nechvalně proslulý ředitel FBI J. Edgar Hoover se v té době netajil touhou Kinga zničit a zdiskreditovat jeho práci během hnutí za občanská práva. Podle Kingova institutu při Stanfordově univerzitě FBI aktivistu vyšetřovala už od bojkotů autobusů v Montgomery v roce 1955.
Pronásledování však zesílilo až na počátku 60. let, kdy jej organizace považovala za „záležitost národní bezpečnosti“, zejména když se dozvěděla, že jeden údajný bývalý člen komunistické strany je Kingovým přítelem. Snahy neutralizovat Martina Luthera Kinga jako účinného vůdce hnutí za občanská práva přišly v době, kdy měl spoustu práce. V té době už vedl celonárodní hnutí, které začalo u chudých černochů a poté se rozšířilo mezi lidi všech ras.
J. Edgar Hoover osobně Kinga nesnášel a domníval se, že celý jeho postoj má kořeny v komunistické propagandě. V jednu chvíli ho dokonce označil za „nejznámějšího lháře v zemi“. Není patrně náhodou, že tento nepřátelský postoj a děsivý dopis FBI přišel několik měsíců po Kingových komentářích na adresu agentury v dubnu 1964. FBI byla „naprosto neúčinná při řešení pokračujícího chaosu a brutality páchané na černoších na jihu“, řekl King.
Ačkoli byla FBI založena v roce 1908 a původně měla vyšetřovat zločince, kteří se vyhýbali trestnímu stíhání tím, že překračovali hranice států, vše se změnilo za prezidenta Roosevelta ve 30. letech 20. století. Nařídil agentům, aby se zaměřili na „podvratné živly“ v zemi, a Kongres pomohl přijmout zákony, které FBI poskytly větší prostor pro tuto činnost. Psal se únor 1962, když Hoover oznámil generálnímu prokurátorovi Robertu Kennedymu, že jeden z Kingových nejbližších spolupracovníků Stanley Levison je „tajným členem komunistické strany“.
Hoover pověřil agenty, aby na Kinga našli kompromitující materiály. A v říjnu 1963 Robert Kennedy povolil odposlechy Kingova domu a kanceláří SCLC. V rámci kontrašpionážního programu FBI nazvaného COINTELPRO byl King sledován, což údajně přineslo důkazy o jeho mimomanželských vztazích. To bylo rok předtím, než přišel nechvalně proslulý dopis.
Dopis FBI Kingovi na rozloučenou
Kopii dopisu zveřejnil deník The New York Times v roce 2014, autorkou je historička z Yaleovy univerzity Beverly Gageová. Od té doby zpopularizovaný název dopisu „sebevražedný dopis FBI Kingovi“ je odvozen od skutečnosti, že je plný odkazů na Kingův konec. Ve strojopisném dokumentu se opakovaně zmiňuje, že „skončil“, a dokonce uvádí, že jeho Nobelova cena „a další ocenění vás nezachrání“. Kinga označuje za „podvodníka“ a naráží na jeho „špínu, hnus, zlo a debilitu“, které zachycují audionahrávky.
Snad nejvíce znepokojující je, že obsah audionahrávek údajně obsahuje důkazy o tom, že King „přihlížel a smál se“, když pastor znásilňoval ženu. Zveřejnění tohoto materiálu by zřejmě poškodilo jeho pověst. Nejenže by to zmařilo krátkodobé cíle jeho aktivismu, ale mohlo by to také ohrozit celkové poselství hnutí za občanská práva.
Dopis tvrdí, že pochází od černošského příznivce hnutí za občanská práva, a obviňuje Kinga z „nemorálního chování nižšího než chování bestie“ a z toho, že je „velkou přítěží pro nás všechny černochy“. Rovněž Kinga nabádá, aby si poslechl přiloženou kazetu, která obsahuje záznam jeho „sexuálních orgií“. Upozorňuje Kinga, že mu zbývá „pouhých 34 dní“. V závěru se pak píše: „Je pro tebe jen jedna cesta ven. Raději se jí vydejte, než bude vaše špinavé, nenormální a podvodné já odhaleno národu.“
Podle Kingova životopisce Davida J. Garrowa, držitele Pulitzerovy ceny, ho média odmítla, když jim původně nabídl, že se o příběh „dopisu na rozloučenou“ podělí. Garrow se několik měsíců probíral „výpisem dat“ FBI, který obsahoval 50 000 odkazů, a zjistil, že FBI odposlouchávala Kingův pokoj v hotelu Willard.
Z jedné z poznámek vyplývá, že FBI se domnívala, že King je „velmi náchylný k nátlaku a možnému vydírání“, a že Hoover osobně podepsal tuto snahu kvůli své osobní nenávisti k tomuto muži. Z jiného dokumentu vyplývá, že Sullivan v roce 1964 nařídil zaslat Kingovi kopii nahrávek. Podle všeho King celou záležitost řešil interně a odmítl se nechat kompromitovat. Bohužel měl být do čtyř let od tohoto incidentu zavražděn – ačkoli kolektivní hloubkové zkoumání bezohledných snah FBI nabíralo s přibývajícími desetiletími jen na síle.
Nahrávky FBI s Martinem Lutherem Kingem a následná odhalení
Podle knihy Richarda Gida Powerse Broken: The Troubled Past and Uncertain Future of the FBI, skupina aktivistů nazvaná Citizens‘ Commission to Investigate the FBI se 8. března 1971 vloupala do jedné z kanceláří agentury v Media v Pensylvánii. Některé z utajovaných dokumentů, které získali, byť nelegálně, poprvé veřejně odhalily COINTELPRO. Jakmile se o ně podělily významné noviny a členové Kongresu, začalo v roce 1975 vyšetřování tohoto záměru slyšeními v Churchově výboru.
To odhalilo, že kopie „sebevražedného dopisu“ byla nalezena v Sullivanových pracovních složkách. Pokud jde o odkazované Kingovy zvukové nahrávky, které byly odhaleny během slyšení, vedoucí představitelé SCLC se je snažili získat a zničit. Podle listu The Deseret News federální soudce John Lewis Smith žádost zamítl a nařídil, aby nahrávky zůstaly zapečetěny až do roku 2027 a uloženy v Národním archivu. Od té doby někteří bojují na obou stranách. Podle časopisu Time se republikánský senátor Jesse Helms v roce 1983 pokusil odhalit důkazy v rámci plánu na zmaření Dne Martina Luthera Kinga mladšího.
Mezitím byl v roce 2006 představen demokratickými zástupci zákon o shromažďování záznamů Martina Luthera Kinga Jr., ale nikdy nebyl uzákoněn. Podle serveru Politico Kingův spolupracovník Ralph Abernathy ve svých pamětech z roku 1989 skutečně potvrdil, že vůdce strávil noc před svou smrtí s milenkou. Slyšení mezitím potvrdila některé věci o FBI – že to přehnali se sledováním Kinga, že se zaměřili na jeho sexuální život a že se ho možná dokonce pokusili přimět k sebevraždě.
Kingova údajná spoluúčast na znásilnění nebyla nikdy oficiálně potvrzena ani vyvrácena. Zda rok 2027 odhalí další osobní nedostatky vůdce za občanská práva, není jisté. Velikost jeho hnutí na pomoc potřebným však zůstává dodnes nezlomná.
Zdroje: Allthatsinteresting