Kostra byla objevena v polském městě Pień se srpem na krku a visacím zámkem na noze.
Archeologové pracující na nalezišti nedaleko polské Pieně nedávno objevili fascinující pozůstatek upírského šílenství ve východní Evropě 18. století. Na malém hřbitově našli tělo ženy, která byla pohřbena se srpem umístěným na krku a visacím zámkem na palci levé nohy. Údajné zprávy o upírech dosáhly v Evropě svého vrcholu v 18. století – spolu s exhumacemi a kůly.
Tento konkrétní hrob pochází někdy ze 17. století, tedy z doby předtím, než strach z upírů dosáhl vrcholu. Odborníkům je však jasné, že ať už neznámou ženu pohřbil kdokoli, udělal vše pro to, aby nevstala z mrtvých. Profesor Univerzity Mikuláše Koperníka Dariusz Poliński vysvětlil, že podle toho, jak byly tělo a srp umístěny, bylo pravděpodobným záměrem setnout ženě hlavu, pokud by se pokusila vstát z hrobu a terorizovat živé.
„Srp nebyl položen naplocho, ale na krk tak, že kdyby se zemřelá pokusila vstát, s největší pravděpodobností by jí usekl hlavu nebo ji zranil,“ řekl Poliński deníku Daily Mail. Záznamy o mýtech o nemrtvých ve východní Evropě pocházejí již z 11. století, ale v některých regionech byly tyto mýty tak rozšířené, že mezi lidmi vyvolávaly hysterii. To vedlo k mnoha obviněním z vampyrismu těch, kteří zemřeli předčasně – zejména sebevraždou.
Tato hysterie se stala natolik výraznou, že koncem 17. století se v celém Polsku v reakci na „epidemii“ upírů začaly používat zvláštní pohřební praktiky a mnoho těl bylo posmrtně zohaveno. „Mezi další způsoby ochrany před návratem mrtvých patřilo useknutí hlavy nebo nohou, položení zemřelého obličejem dolů, aby se zakousl do země, spálení nebo rozbití kamenem,“ uvedl Poliński.
Zajímavé je, že upírka objevená týmem z Univerzity Mikuláše Koperníka měla na hlavě také hedvábný klobouk – v 17. století luxusní zboží. To naznačuje, že ve své komunitě měla pravděpodobně vysoké společenské postavení. To dále podporuje novější teorie, že lidé, kteří byli v tomto období označováni za „upíry“, nebyli cizinci nebo nově příchozími ve městech, kteří by vzbuzovali podezření a nedůvěru místních obyvatel. Byli to spíše sami místní obyvatelé.
Podobný nález v severozápadní oblasti Polska před několika lety také nabízí další vhled do toho, jak a proč obyvatelé tyto bizarní pohřby prováděli. Podle časopisu Smithsonian Magazine objevili vědci v roce 2014 v jednom hrobě v severozápadním Polsku šest dalších koster, z nichž každá měla na těle položený srp. Poté, co provedli biogeochemickou analýzu kostí, učinili překvapivý objev: všech šest „upírů“ pocházelo z této oblasti, a nikoliv, jak se dříve domnívali, z cizích lidí, před kterými by se místní obyvatelé měli na pozoru.
„Tito jedinci nebyli podezřelí z toho, že se stali upíry, kvůli své identitě nemístných obyvatel, ale místo toho byli nedůvěryhodní v nějakém jiném, dalším společenském kontextu jako členové místní komunity,“ uvedli tehdy vědci. Pro vědce je obtížné určit, co mohlo být zdrojem této nedůvěry, ale hlavní autorka studie Lesley Gregoricka vyslovila teorii, že označení upíři mohli být prvními obětmi epidemií cholery, které byly v té době běžné v celé Evropě.
„Lidé v období po středověku nerozuměli tomu, jak se nemoci šíří,“ řekla Gregoricka, „a spíše než vědeckým vysvětlením těchto epidemií se cholera a úmrtí, která byla jejím důsledkem, vysvětlovala nadpřirozenem – v tomto případě upíry.“ Stejná nadpřirozená vysvětlení slouží také jako zdůvodnění pro umístění srpů kolem těl zemřelých. Ano, byly umístěny na ochranu živých před nemrtvými, ale sloužily také jako způsob ochrany zesnulých před zlými silami. „Podle lidové moudrosti srp chránil rodičky, děti a mrtvé před zlými duchy,“ uvedli vědci pro Daily Mail. „Hrály také roli v rituálech určených proti černé magii a čarodějnictví.“
Nová kostra upírky byla odeslána na univerzitu v Toruni k dalšímu archeologickému zkoumání.
Zdroje: ATI, Smithsonian Magazine, Daily Mail, HeritageDaily, WikimediaCommons